|
|
Glial cells in central nervous system pathology: the role of Wnt signaling
Bronišová, Denisa ; Kriška, Ján (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
Wnt signalizácia je kľúčová v regulácii rastu, diferenciácie, či pohybu buniek. To predstavuje potenciál v liečbe patológií, u ktorých by práve proliferácia, či diferenciácia nových buniek mohla byť kľúčová pre regeneráciu a zmiernenie následkov ochorenia. Gliové bunky sú v mozgu viac než len lepidlo neurónov a aj v patológiách majú dôležité roly pre zachovanie metabolizmu a prežívania buniek a fungovania mozgu vo všeobecnosti. Cieľom tejto bakalárskej práce je poskytnúť literárny prehľad rolí Wnt signalizácie v gliových bunkách v zdravom mozgu, no hlavne v patológiách centrálneho nervového systému (CNS). Práca poskytuje prehľad hlavných typov gliových buniek v CNS, popisuje tri Wnt signálne dráhy a podrobne sa zameriava na vybrané patológie CNS a úlohu a zmeny Wnt signalizácie, ku ktorým dochádza v týchto patológiách. Ďalší výskum využívajúci potenciál Wnt signalizácie v gliových bunkách by mohol viesť k vyvinutiu nových terapií, ktoré by zmenili osud pacientov postihnutých ochoreniami CNS.
|
|
|
Calcium signalling in glial cells in progress of Alzheimer disease
Waloschková, Eliška ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
Alzheimerova choroba je neudegenerativní onemocněmí postihující celou centrální nervovou soustavu včetně gliových buněk. Mechanismy tohoto onemocnění stále nejsou zcela objasněny, přesto současný výzkum naznačuje, že spolu se známými charakteristickými znaky Alzheimerovy choroby, jako je hromadění amyloidu β a hyperfosforylovaného tau, by důležitým rysem jak v neuronech, tak v gliových buňkách, především v astrocytech a mikrogliích, mohla být dysregulace vnitrobuněčné vápníkové homeostáze. Gliové buňky hrají důležitou roli jak ve zdravém mozku, tak během progrese Alzheimerovy choroby. Jejich hlavní funkce, jako například podpora neuronů a udržování synapsí, jsou během této nemoci narušeny. Současný výzkum naznačuje, že narušená vápníková signalizace gliových buněk vyvolaná během Alzheimerovy choroby, by eventuálně mohla podporovat nesprávnou činnost těchto buněk a zvýšit jejich zánětlivou reakci, tudíž ovlivňovat neurony a zůsobit poškození mozku. Je pravděpodobné, že probíhající zánětlivá reakce a zhoršená vápníková signalizace se navzájem ovlivňují a následně urychlují progresi Alzheimerovy choroby.
|
|
|
Výskyt a úloha purinergního P2X7 receptoru v imunitním systému
Piskačová, Kateřina ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V současné době se ukazuje, že extracelulární ATP a jeho metabolit adenosin představují klíčové mediátory v imunitním systému. V závislosti na koncentraci může ATP působit jako aktivátor nebo inhibitor imunitní odpovědi, zatímco o adenosinu je všeobecně známo, že působí jako účinný imunosupresor. Signalizace extracelulárního ATP je detegována a přenášena purinergními P2- a adenosinová signalizace P1- receptory. V podstatě všechny buňky imunitního systému nesou na své plazmatické membráně P2X, P2Y a adenosinové P1 receptory, proto purinergní signalizace zasahuje do všech složek imunitních a zánětlivých reakcí, včetně neurodegenerativních onemocnění. Toto poznání vyvolalo vlnu zájmu o výzkum, vývoj a syntézu nových látek působících na P1- a P2-receptory, které by mohly pomoci při léčbě chronických zánětlivých a neurodegenerativních onemocnění. Tato bakalářská práce se pokusí shrnout nejnovější poznatky o úloze P2X7 receptoru v těchto procesech. Tento podtyp P2-receptoru je výjimečný tím, že je zapojen do uvolňování cytokinů z imunitních buněk a hraje roli v buněčném růstu a apoptóze.
|
|
|
Opioidy a neuroprotekce: úloha gliových buněk
Honc, Ondřej ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kováčová, Ľubica (oponent)
Vysoká energetická spotřeba a izolovanost prostřednictvím hematoencefalické bariéry stojí za citlivostí neuronů k nedostatku kyslíku nebo živin. I krátkodobá či mírná hypoxie/ischemie (H/I) může mít na prostředí CNS fatální dopad. Oblast na rozhraní nekrotické reakce tkáně na H/I a nezasažené tkáně se nazývá penumbra. Zde dochází k následným procesům spojeným s H/I - glióze spojené se sterilním zánětem a následné apoptóze. Opioidní receptory zmírňují dopad H/I na CNS v akutní i následné fázi H/I. V akutní fázi regulují homeostázi iontů a snižují excitotoxicitu glutamátu, v následné snižují projevy gliózy. Obojí má výrazný neuroprotektivní účinek. Schopnost OR zmírňovat sterilní zánět v CNS by mohla mít uplatnění i v řadě neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby či amyotrofické laterální sklerózy. Gliové buňky se podílejí na homeostázi iontů, vychytávání glutamátu i na produkci prozánětlivých látek, dá se tedy předpokládat, že značná část neuroprotektivního působení OR bude souviset s gliovými buňkami. Opioidní systém a jeho signální dráhy v gliových buňkách zatím nebyly příliš objasněny. Opioidní systém a jeho signální dráhy v gliových buňkách zatím nebyly příliš objasněny. V mé bakalářské práci se zabývám celkovým přehledem dané problematiky a popisuji některé aktuální...
|
|
|
Glial cells and their role in amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS, též známá jako Lou Gehrigova choroba) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. Postihuje horní i dolní motorické neurony v motorické kůře mozku, v mozkovém kmeni a míše a způsobuje jejich smrt, následkem čehož dochází k denervaci svalů. To v důsledku vede ke slabosti a svalové atrofii celého těla, postupně dochází ke ztrátě schopnosti pohybu, mluvení, žvýkání a polykání, a nakonec i dýchání, což má za následek úmrtí postiženého jedince. Přestože ALS byla popsána již v roce 1869, snahy o nalezení léku jsou zatím bezúspěšné. Zatímco dřívější studie se zaměřovaly přímo na motorické neurony, pozornost vědecké obce se během posledních let přesunula ke gliovým buňkám. Gliové buňky jsou nezbytné pro správné fungování a přežití neuronů a zřejmě hrají důležitou roli při vzniku a progresi ALS. Cílem této práce je shrnout poznatky o roli gliových buněk při ALS za poslední roky, se zaměřením na čtyři konkrétní typy glií, jmenovitě astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a NG2-glie. Klíčová slova: amyotrofická laterální skleróza, ALS, motorické neurony, gliové buňky, astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty, NG2-glie
|
|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
|
|
Microglia control adenosine A2A-receptor mediated astrogliosis
Svobodová, Magdaléna ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Červený, Lukáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická Fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Magdaléna Svobodová Školitelé: Assoc. Prof. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Assoc. Prof. Maria da Glória Correia da Silva Queiroz, Ph.D. Název diplomové práce: Mikroglie kontrolují astrogliózu zprostředkovanou adenosinovými A2A-receptory V centrální nervové soustavě mají astrocyty a mikroglie stěžejní funkci při řízení zánětlivé odpovědi. Během zánětu uvolňují umírající a poškozené buňky do okolí molekuly ATP, které slouží jako "signál nebezpečí", podílející se na rozvoji astrogliosy a podporující odstraňování poškozené tkáně mikrogliemi a dalšími buňkami imunitního systému. Produkt metabolizace ATP, adenosin, také zvyšuje proliferaci astrocytů. Jeho působení na astrogliosu je však pravděpodobně mnohem komplexnější, protože zároveň ovlivňuje fenotyp mikroglií, které, jak se zdá, mohou zamezovat nadměrné proliferaci astrocytů zprostředkované nukleotidy. V těchto souvislostech jsou ATP a adenosin pokládány za důležité signální molekuly, které řídí astrogliosu a její modulaci mikrogliemi, nicméně se stále neví, zda a jak mikroglie ovlivňují astrogliosu zprostředkovanou adenosinem. Tato studie si klade za cíl objasnit roli mikroglií při kontrole adenosinem navozené astrogliosy. Z mozkové kůry novorozených...
|
|
|
Opioidy a neuroprotekce: úloha gliových buněk
Honc, Ondřej ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kováčová, Ľubica (oponent)
Vysoká energetická spotřeba a izolovanost prostřednictvím hematoencefalické bariéry stojí za citlivostí neuronů k nedostatku kyslíku nebo živin. I krátkodobá či mírná hypoxie/ischemie (H/I) může mít na prostředí CNS fatální dopad. Oblast na rozhraní nekrotické reakce tkáně na H/I a nezasažené tkáně se nazývá penumbra. Zde dochází k následným procesům spojeným s H/I - glióze spojené se sterilním zánětem a následné apoptóze. Opioidní receptory zmírňují dopad H/I na CNS v akutní i následné fázi H/I. V akutní fázi regulují homeostázi iontů a snižují excitotoxicitu glutamátu, v následné snižují projevy gliózy. Obojí má výrazný neuroprotektivní účinek. Schopnost OR zmírňovat sterilní zánět v CNS by mohla mít uplatnění i v řadě neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby či amyotrofické laterální sklerózy. Gliové buňky se podílejí na homeostázi iontů, vychytávání glutamátu i na produkci prozánětlivých látek, dá se tedy předpokládat, že značná část neuroprotektivního působení OR bude souviset s gliovými buňkami. Opioidní systém a jeho signální dráhy v gliových buňkách zatím nebyly příliš objasněny. Opioidní systém a jeho signální dráhy v gliových buňkách zatím nebyly příliš objasněny. V mé bakalářské práci se zabývám celkovým přehledem dané problematiky a popisuji některé aktuální...
|
|
|
Proliferation and differentiation of NG2-glia following ischemic brain injuries
Kirdajová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Machová Urdzíková, Lucia (oponent)
NG2 glie, čtvrtá největší populace gliových buněk, vykazují značný proliferační a diferenciační potenciál jak in vitro, tak in vivo, a proto bylo cílem této studie porovnat míru proliferačního a diferanciačního potenciálu NG2 glií po různých typech poškození mozku, jako je globální a fokální mozková ischemie nebo řezné poranění, a také během stárnutí. Navíc bylo naším cílem určit roli Sonic hedgehog (Shh) při proliferaci a diferenciaci NG2 glií po fokální mozkové ischemii. Použili jsme transgenní myši, ve kterých tamoxifen indukuje expresi červeného fluorescenčního proteinu (tdTomato) u NG2 glií a od nich odvozených buněk. Proliferační a diferenciační potenciál tdTomato+ buněk u slepě operovaných zvířat (kontrol) a u zvířat po poškození byl stanoven imunohistochemicky za použití protilátky proti jadernému markeru proliferujících buněk a gliálnímu fibrilárnímu acidickému proteinu. Fokální mozková ischemie byla indukována okluzí střední mozkové arterie, globální mozková ischemie uzavřením karotid s hypotenzí a řezné poranění sagitálním řezem do kůry. Shh signalizace in vivo byla aktivována pomocí agonisty proteinu smoothened a inhibována cyklopaminem. Ve srovnání s kontrolou byla míra proliferace tdTomato+ buněk zvýšena po všech typech poškození a snížena u starých myší (15-18 měsíčních) po fokální...
|
|
|
Úloha gliových buněk v neuroprotekci
Fider, Jan ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Mozek obratlovců je velice náročný na spotřebu energie a kyslíku. Již několik vteřin kyslíkové absence dokáže narušit mozkovou homeostázu a způsobit iontovou disbalanci, což má za následek smrt neuronů apoptózou nebo nekrózou. Soubor mechanismů, které mají za úkol tomuto narušení homeostáze CNS zabránit, se nazývá neuroprotekce. V mozku jí v největší míře zajišťují gliové buňky. V lidském mozku se nachází více typů glií, ne všechny se však podílejí na neuroprotekci stejným dílem. Obecně ale můžeme tvrdit, že všechny glie udržují v CNS iontovou rovnováhu, což má velký význam pro neuroprotekci. Největší podíl na ochraně CNS mají gliové typy astrocyty a mikroglie. Tyto buňky se při jakémkoliv narušení CNS aktivují a provádějí celou řadu aktivních neuroprotektivních úkonů. Aktivované astrocyty tvoří tzv. astrogliózu, která, zjednodušeně řečeno, obalí a oddělí postižené místo v mozku od zdravé tkáně, čímž zamezí dalšímu šíření ischemického poškození. Aktivované mikroglie zvětšují svůj objem a transformují se ve fagocyty, které odklízí celé nebo pouze části mrtvých buněk. Výzkumy na téma neuroprotekce jsou v dnešní době velice populární. Je to z důvodu nutnosti nalezení příčin neurodegenerativních chorob, které dnes nejsou bohužel známy, takže není možná jejich cílená léčba. Vědci se v poslední době...
|
host ::
RSS.